No. Takže. Ehm. Co napsat. Ehm. Takže po prosluněném debutu nového trenéra jsme opět dostali po čuni, tak jak už se stává u nás koloritem. Po jedné výhře, kdy brněnský fanoušek začne trošku doufat, že se něco mění a má dojem, že TEĎ už to přijde. Nebo TEĎ? OK, tak TEĎ! Zase NIC. Nepřijde ale zhola nic. Výkon na Žižkově byl, jak řekl náš trenér "dobře bojovný". No my to viděli jinak. Bojovný výkon bych viděl, že budeme silnější na míči a mít třeba 11 žlutých karet a jednu červenou. Nebylo ani jedno ani druhé. Útočná tykadla, která větrala Varnsdorf – Růsek s Přichystalem, připomínala jen stín toho, co předváděli v minulém utkání. Byla to skvělá příležitost, jak se bodově přiblížit a stáhnout manko první trojici týmů, kteří překvapivě také zaváhali. No, takže se objevuje náš klasický jojo efekt, kdy jeden zápas vyhrajeme rozdílem třídy a v dalším naprosto propadneme. No nezbývá než to, co brněnský fanoušek už několik let velice dobře zná a to "doufat".
Příznivci seriálu TV Hovna Ulice, třeba například doufají, že přijede i sám velký Lavi. No doufejte dál, protože tenhle frajírek zvládá z fotbalového řemesla pouze pijatiky U Kozičky.
Přijedou ale jiní, přátelé. Náš oblíbený zpívající levý bek Jablotron, slávista Nitrianský či vyčichlý sparťan Švejdík. Do tohoto kolotočářského ansáblu krásně zapadl hysterický ELVIS. Totiž celým jménem Elvis Sukisa Mashike, který je známý asi jenom tím, že v 25 letech hraje už za 8 tým ČR a na Slovensku. Ideální borec do kabiny. Prostě zlatíčko.
No a my budeme opět DOUFAT, že se tahle vtipná bandička neutrhne a my nebudeme mít z ostudy kabát. Opět je naprosto jasné, že tenhle tým musíme přehrát rozdílem třídy. O tom se vůbec nemusíme bavit. My ale potřebujeme bodovat stále dál. Protože My jsme Zbrojovka!
