Na zápas se nás v hostujícím sektoru sešlo velmi slušné číslo a to i přesto, že úvodní výkop byl naplánován na brzké sobotní dopoledne, což mohlo být pro leckoho nepřekonatelnou překážkou. Většina fanoušků navíc dorazila v černých barvách, jako výraz úcty k našemu zesnulému kamarádovi Drobkovi. Ve znamení tiché vzpomínky se nesl také úvod zápasu, kdy se prvních patnáct minut nefandilo a celý sektor mlčky sledoval zápas.

Od šestnácté minuty se pak naplno rozjely zbrojovácké chorály. Netrvalo to pak ani čtvrt a šli jsme do vedení. U gólu byl nečekaně náš nejlepší střelec Lukáš Magera. Po vstřelené brance atmosféra vygradovala na maximum. Vrcholem byl okamžik, kdy za Prostějov neproměnil penaltu Karel Kroupa. Do šaten se tak odcházelo v dobré náladě s jednogólovým náskokem. 

Druhá půle už však byla, co se týče výkonů na hřišti, výrazně slabší a není tak divu, že přišlo vyrovnání. Rozhodčí nařídil už druhou penaltu v zápase a další z exekutorů se tentokrát nemýlil. Bafuňář Černošek si tak mohl mnout ruce. Jestli ne po proměněné penaltě, tak zcela jistě po standardce odpískané těsně před koncem zápasu. V nastavení domácí vymetli Dušanovu šibenici a nám tak nezbylo nic jiného než oči pro pláč. 

Dohrou celého zápasu pak bylo odvolání trenéra Pivarníka, který Zbrojovku dovedl k sestupu a ani start druhé ligy se mu nijak zvlášť nevydařil. Nyní nezbývá nic jiného, než držet palce našemu Šusťovi!